Štědrý den

25. prosince 2010 v 11:14 | Prdlá Prvomatka |  Jen tak se trochu vypsat....
   Nevím, jestli to způsobila nádherná sněhová nadílka, vánoční atmosféra v obchodních domech, spící J. po službě nebo má nemoc, ale letošní vánoce se opravdu vydařily. Vládla u nás pohoda a klid.

   Ráno jsem si nechala coby invalida přinést náš letitý opelichaný umělý stromeček, obrovskou krabici s ozdobami (máme jich tolik, že se nám pomalu nevejdou do komory a já každý rok hystericky přikupuji, aby nepochybělo. J. je z toho poněkud nesvůj, ale to pro mě není překážka. Prostě každý rok jiná a zajímavější barevná kombinace a komu se to nelíbí, ať jde slavit k muslimům) a začala jsem zdobit. Toho roku červeno - stříbrně a musím se pochlubit, že moc krásně.

   Když byla hlavní dekorace dne hotová, připravila jsem oběd, jelikož Matymu těžko vysvětlíme teorii o zlatém prasátku, vykňoural by nám mozky z hlav hladem. J. sladce chrupkal, naládován cukrovím a já uvařila mé oblíbené ( a jím nenáviděné) bretaňské fazole, abychom se aspoň my dva zbývající pomněli. A nachystala jsem bramborový salát.

   Večer se má lepší polovina vyhrabala z peřin, vyspinkaná do růžova, což štědrovečerní atmosféru značně podpořilo. Jelikož nejmladšímu členovi se odpoledne nechtělo do postele, začal být už kolem páté hodiny lehounce otrávený a bylo rozhodnuto, že slavnostní večeři uspíšíme. Upekla jsem asi 2 kg lososa (kapra my neradi), nazdobila slavnostní tabuli a mohli jsme zasednout ke stolu. Dle zavedeného zvyku J. pronesl slavnostní přípitek, jehož hlavní myšlenkou bylo, aby nám chutnalo, páč ví, čeho jsem s krabicí soli a pepře schopná (semtam mi ujede ruka, ale už jsem se jako správný patlal naučila většinu jídel nastavit a naředit) a abychom se za rok zase všichni u tabule sešli. Nejlépe chodící, přičemž se významně podíval na Máťulku. Ten byl z bílého ubrusu, svíček a slavnostního porcelánu trošku nervózní, takže tatínkovu poznámku taktně přešel s rozpačitým palečkem v puse.

   Po večeři jsme se já a junior uklidili do dětského pokoje, což J. doplňoval podle zvyku jeho rodiny pohádkou o tom, že u jídla měl pocit, jakoby nám někdo chodil po balkónu a slyšel cinkat rolničky. Měla jsem dojem, jakoby mu synátor rozumněl a začal nás pozorovat zkoumavým zrakem, co že máme s tím zlodějem za lubem. Konečně z obýváku zazvonil zvoneček. Přišli jsme s Matýskem ke stromečku, pod kterým bylo nakupeno spousta dárků a začali kolektivně rozbalovat. To bylo pro našeho klučíka asi zlatým hřebem večera. Šustící lesklý papír, který směl bez jakéhokoliv omezování a peskování ze strany rodičů trhat a rozhazovat po pokoji. Největší radost mu samozřejmě udělal dárek nejmenší a koupený pouze do počtu - pískací knížka do vany.

   Nám s J. ježíšek přinesl vytouženou společenskou hru, takže když bylo po všem, otevřeli jsme lahvinku bílého, nachystali mísu cukroví a začali si hrát. Ještě povinný skypový telefonát rodičům a uložit unaveného juniora a bavili jsme se až do půlnoci.


   Nádherné svátky. Poklidné, veselé, šťastné, doplněné smskami a emaily blízkých, pohádkami v televizi a hlavně bez hysterické matky (já), která výjimečně nechtěla mít všechno pintlich, netrápilo ji, že nemá poklizeno a na nikoho nezvyšovala hlas. Doufám, že všechny další budou v tomto stylu.

PS. Málem bych zapomněla. V noci jsme dostali ještě jeden malý, ale dost důležitý a krásný dárek. Kolem deváté se nám rozplakala válenda v dětském pokoji, tak jsem si k němu šla lehnout, netušíc, jaké má trápení. Chvíli se se mnou mazlil, tulil se a bylo nám fajn, pak se mu udělal ve tváři velmi zahloubaný a soustředěný výraz a náš Matýsek naprosto jasně, cíleně a úmyslně řekl: "hamt". Úplně jsem zapomněla, že byl ošizen o svačinu a tudíž má ještě na malý přídavek po večeři nárok. Šťastná jako blecha jsem požadavek přednesla J., který nachystal malou štědrovečerní svačinu a synáček se spokojeně dojedl. Večer byl dokonalý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blanka Blanka | 26. prosince 2010 v 10:51 | Reagovat

Ahoj ani nevím jak jsem na tvoje stránky narazila,ale čtu tě hrozně ráda:-),mám velkou radost z každého Matýskova zlepšení...a že jich poslední dobou je!TOBĚ přeju strašně moc síly,TY to prostě zvládneš,s tvým postojem k životu to ani jinak nejde:-).Mějte se krásně...

2 Pisarka Pisarka | Web | 27. prosince 2010 v 23:21 | Reagovat

Tak jsem všechno dohnala a dočetla...co říct...bojuj holka, tvoji šikovní chlapi tě potřebují. Tvůj humor je báječný, fakt nevím, jak bych to zvládala já. Nerada to píšu, přijde mi to jako klišé, ale tak nějak musím - jsi statečná. Zdravím vás a v novém roce přeju už jen to dobré a pozitivní!!!

3 Ester Ester | 29. prosince 2010 v 14:24 | Reagovat

Taky se ze mě stane pravidelný čtenář. Jsem moc ráda, že se svátky povedly a přeji co nejlepší dny příští:-)Ester

4 Aailyyn Aailyyn | Web | 29. prosince 2010 v 20:07 | Reagovat

Tak ať Matýsek stále dělá pokroky a vám je líp a líp. Určitě nebyly hezké jen svátky, ale i v příštím roce všechno půjde jedině k lepšímu.

5 matyskovi matyskovi | 29. prosince 2010 v 20:39 | Reagovat

Dámy, vy mě rozmazlujete. Nejsem statečná, silná, odvážná. Jsem malej uzlíček nervů, který si z tohohle webu udělal psychoterapii. Moc děkuju za podporu i přání do nového roku, budu se snažit být pozitivní a vtipná. Vám všem (a samozřejmě i ostatním nakukovatelům) přeju spoustu štěstí, lásky a splněných přání a samozřejmě hlavně to zdraví, což letos myslím zcela upřímně, poněvadž vím o čem mluvím :-)

6 Maleiah Maleiah | Web | 19. července 2017 v 12:18 | Reagovat

Každý z nás tak či onak aspoň raz tvárou v tvár s akciami, ktoré sľubujú veľké ocenenie - televízory, autá, chladničky alebo iPhone6Plus. Ale je to naozaj - získať zdarma iPhone? Detailov WEB

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama