16. ledna 2011 v 8:34 | Prdlá Prvomatka
|
Nevím, jestli si tenhle dopis vůbec kdy přečteš. Jsi ještě maličký, jsou Ti pouhé čtyři roky a zatím to neumíš. Jsem Tvoje maminka, na kterou máš teď možná trochu vztek, protože s Tebou není doma, nechystá Ti snídani a nevodí Tě do školky. Ale věř mi, že tohle všechno bych moc ráda dělala, kdybych jen trochu mohla. Co Ti v tuhle chvíli mohu slíbit je, že se budu moc snažit vrátit se k Tobě a tátovi co nejdříve. Stýská se mi po vás, kluci moji.
Včera mi od Tvého tatínka přišla nádherná zpráva. Chci si ji pamatovat napořád, a pokud tento dopis čteš, chci, abys Ty nikdy nezapomněl, jak jsme na Tebe byli vždycky pyšní.
"Naše miminko má novinky: když se pořádně chytí za stříšku kočárku, nadzvedne se do vzduchu. Když taťka zaťuká na okno balkónu, tak tam vešel těmi dveřmi u televize. Když se zmáčkne kupa tlačítek na ovladači, obrázky můžou zmizet. Když se ťapká do kopce, je to větší makačka než zpátky. Natáhnutí ručiček nestačí, k ohrádce se musí doplazit. Když se udělá hmmm, taťka to možná pobere a dá napít. Tahat za záclony ve školce se nevyplácí. Když prší, tak jsme mokrej Matýsek. Okno se nedá prorazit ručičkou, ani prokousnout, a i když není vidět, určitě tam je. Naše miminko je chápavé a zkoumavé a zvládá víc věcí najednou - jakoukoliv jinou a cucání palečku. "
Jsi náš šikovný chlapec a oba doufáme, že i když vyrosteš a tatínek už Ti nebude moci říkat miminko, zůstaneš pořád ten veselý, skvělý a usměvavý kluk.
Mám Tě moc ráda
Máma
Moc Vám přeji, ať už jste s těmi svými úžasnými chlapy doma!!!!! A Matýskovi pokroky vidíte na vlastní oči!