Rozhovor
9. června 2011 v 13:26 | Prdlá Prvomatka | Jen tak se trochu vypsat....Komentáře
Ano, tak to přesně je, zamáčknu slzu v oku a jdu dělat to, co mám zrovna před nosem, protože o to ostatní je stejně postaráno. A když se ještě člověk dokáže vzdát nároků na jakékoliv tísnivé pocity, tak je to naprosto skvělé.
no jo, záleží na úhlu pohledu, což... i tak to ale je mazec.
Mamčo,
polykám tu slzy.
Člověk musí věřit, jinak to nejde, a bohudík.
Pusu Matymu, poklonu J. a pac Tobě.
Děkuju, že píšeš, co moje máma nestihla.
mám to podobně...
a opravdu věřím, že všechny ty dobré lidi, užitečné rady, tipy, terapie, názory, celkové směřování a nastavení jsem nepotkala náhodou. Vždycky jsem jenom tiše poprosila aby mi ukázal cestu...a často zapomněla poděkovat...
Koho? Komu? Ať si tam každej dosadí, koho chce :-)
Ano, my se za Tebe modlily(i). A stále modlíme! Já určitě! Mám Tě ráda! A moc se na Tebe těším! A kdybych byla divná, tak neboj, jednak jsem divná a pak taky neumím komunikovat s lidma face to face...
Na fejsbůčku sice být nechceš, ale to slavné tlačítko "TO SE MI LÍBÍ" by sis sem mohla pořídit... protože teď bych na něj moc ráda klikla :)
:)))))
a modlim sa furt..a aj za to, aby k takymto rozhovorom, zmiereniam a pokoji dochadzalo castejsie :)
A ked dovolis, mala citacia z Biblie -
2.list Korintským 1:7-11
Proto máme ohledně vás neochvějnou naději, neboť víme, že jako máte podíl na utrpení, tak budete mít podíl i na potěšení. Bratři, nechceme, abyste nevěděli o soužení, které na nás dolehlo v Asii tak těžce a nesnesitelně, že jsme už přestali doufat, že přežijeme;
v nitru jsme už vlastně očekávali rozsudek smrti. To vše se stalo, abychom nespoléhali sami na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé a který nás z tohoto smrtelného nebezpečí vysvobodil a ještě vysvobodí. Máme v něm naději, že nás i nadále bude vysvobozovat, když nám i vy budete společně pomáhat svými modlitbami. Mnozí pak budou moci děkovat Bohu za ten dar, který nám byl udělen díky modlitbám tolika lidí.
:)
Ale já o to nestojím!!!!!!!!!
Nechci takovou "odměnu", takové "potěšení", nestojím o dobré lidi, užitečné rady, tipy, terapie, názory, celkové směřování a nastavení (promiň, Olgo).
Pane Bože, po tom všem nedokážu nespoléhat sama na sebe, neumím věřit v Tebe, který křísíš mrtvé a který nás z tohoto smrtelného nebezpečí vysvobodil a ještě vysvobodí (promiň, Ubi)
Nechci být vyvolená, nech mě být!!!!!!
O to nikdo nestojí. Ale je to tu, tady a teď, a je potřeba s tím nějak naložit. Brečet, řvát, zhroutit se, vzchopit se, žít a přežít. To je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Život je všechno, jen ne spravedllivý.
MM: možná jsem se nevyjádřila přesně, já to beru tak, že když už se to stalo a já někdy byla v koncích, požádala jsem prozřetelnost, přírodu,nebo nevím, koho, a on(a) mě někam nasměroval(a). Jinak bych si některé radovánky taky odpustila, to mi věř, ale jaksi to nejde:-)
Nejsem ani "verici" a ani "neverici" Jednou mi ale nekdo rekl, ze "Buh lidem nalozi pouze tolik co unesou"... taky nekdy nechci byt silna :( Ale ty jsi uzasna, bajecna a skvela!!!
A pak taky je tu to co delam casto ja - na vsem zlem, hledam neco dobreho... Obcas to jde hure, ale bez toho posledniho pul roku Te neznam, nectu Tvuj blog, nepremyslim casto o "hlubsich" vec... Asi to neni dost, ale stejne DEKUJU, ze jsi!!!
Kde to jen bylo napsané? :o)
"Išli sme spolu na Golgotu (místo ukřižování Krista), každý si niesol ten svoj kríž. V nádeji som sa Ťa, Pane Bože, opýtala, či mi to trochu uľahčíš. Mlčal si, no v tichu múdrosť bola, vedela som, čo to znamená - každému vraj dáš len tolko, čo unesú dve ľudské ramená."
A vy jich máte rovnou šest ;-)))
Děkuju všem, nádherné komenty.
I vám, které jste si daly práci s citacemi. Na bibli se mi doma zatím jen práší, ale kdo ví, třeba ji jednou otevřu.
MM, je mi líto, že můj článek ve Vás vyvolal tuhle reakci. Nechtěla jsem nikoho rozzlobit. Ale třeba je dobře, že jste to pustila ven a mohla si na tohle téma veřejně zakřičet. Každopádně se mnou Váš příspěvek dost hnul, děkuji :)
Dyť jsem to říkala, Maty je za odměnu. :o) Hlavní je na to nezapomínat, ale to se snadno řekne, občas hůř udělá, chápu.