close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Půl roku poté

20. září 2011 v 21:47 | Prdlá Prvomatka |  Jen tak se trochu vypsat....
Ten den začal jako jedna velká legrace....

Ráno jsem plná elánu vyběhla z domu, nadechla se čerstvého zářijového vzduchu, zapálila si cigaretku (abych se nepřekysličila) a nasoukala se do auta. Destinace - Motol. Je čas na půlroční kontrolu. Věděla jsem, že je všechno v naprostém pořádku, subjektivní potíže nemám (nádherný eufemismus pro spala-bych-až-bych-brečela) a tak není čeho se bát.

Až na tu frontu. Já z toho špitálu jednou dostanu osypky. Člověk dostane kartičku, velikou, takovou, která se nevejde ani do dokladovky, ani do peněženky, ale v kabelce je schopná se ztratit během dvou minut a na ní výrazným černým písmem datum s PŘESNÝM časem, kdy se má dostavit. To slovo přesný je tady velice důležité, neboť tato nemocnice zná naprosto přesný význam slova relativní. Máte-li vejít do dveří ordinace úderem desáté hodiny, počítejte s tím, že do oběda tuto místnost zevnitř nespatříte. Nevadí, byla jsem připravená.

Na ultrazvuku jsem byla druhá v pořadí půl hodiny před termínem a spokojeně jsem se začetla do přinesené, dost objemné knihy. Jak říkám - byla jsem připravená. Když tu do čekárny vstoupilo asi deset těhotných žen v různém stupni obtloustlosti a já nabyla dojmu, že tak rychle se k přístroji, jenž je v této rozlehlé budově a nejspíš i Praze evidentně jediný svého druhu, prostě nedostanu. Ano, hádala jsem správně. Po padesáti minutách mi bylo laskavě dovoleno podstoupit vyšetření. Budiž sympatické paní doktorce ke cti, že se za zdržení omluvila, byť nebylo její chybou. Taky bude v širokém dalekém okolí jediná svého druhu. Zpráva, kterou jsem si odtamtud odnášela už moc veselá nebyla. Druhý a dnes již můj jediný zbývající vaječník se tváří velmi podezřele. Ale netřeba se hroutit, příčin může být taková spousta, děla lékařka, že rakovina stojí dva kilometry za pomyslnou frontou. Jistě. Nehroutila jsem se. JÁ jsem totiž naprosto zdravá a na tom si trvám.

I obsadila jsem židli v jiném patře v jiné čekárně před naprosto jinou ordinací. Ze které jsem se nezvedla další dvě hodiny. Přiznávám, že posledních dvacet minut jsem byla v pokušení opustit budovu, ztratit se, kouzelnou kartičku spálit a dělat, že jsem tamními chodbami nikdy neprocházela - to bude nějaká mýlka, sestři. Přesto jsem vydržela a odměnou mi byl velmi sympatický mladý pan doktor, dle mého odhadu čtrnáct dní po atestaci a měl ty nejkrásnější modré oči, jaké jsem kdy viděla. Prostě skoro jako můj J. Pánové nyní prominou lehce impertinentní vsuvku, ale na gynekologickém oddělení bych tyhle fešáky ze zákona zakázala. To prostě není zdravý. A tento lékař se mnou nejprve zavedl společenskou konverzaci, na téma "Proč se, slečno, tváříte jako kakabus?" Odsekla jsem něco v tom smyslu, že jsem dopoledne strávila v čekárně a nyní se již nacházím ve značném stupni naštvanosti a otrávenosti.
"Ale to není moje chyba." upřel na mě doktor modré oko.
"Což je mi naprosto fuk, jste první na ráně." odvětila jsem.
Ale aspoň jsme se začali smát.

A nepřestali jsme ani během rozhovoru, jenž se týkal ultrazvukového vyšetření. Lékař nasadil kamennou tvář, řekl, že to není dobrý a že se s tím bude muset něco udělat. Na můj dotaz - a co jako? - odvětil, že to se ještě neví, že se musí udělat spousta dalších testů a jiného mučení plně hrazeného zdravotní pojišťovnou, a až když se potvrdí, že je to rakovina, budeme se bavit o tom co dál.
"A co když to není rakovina?" zaskočila jsem ho naprosto jednoduchou otázkou, kterou dle překvapeného výrazu ve tváři vůbec, ale vůbec nečekal.
"No, to nám řekne až histologie."
"A vzorek na ni budete vyndávat laparoskopicky, že?" nabídla jsem jednoduché řešení. Břicho mám už tak rozřezané skrz naskrz.
"Tak s tím nepočítejte. S tímhle druhem nádoru se musí strašně opatrně."
"Ale já se ptám, co jestli to NENÍ nádor?"
"Tak to nám řekne až histologie."
Došla mi trpělivost: "Vy se mě snažíte nasrat, že pane dokotre?"
Abych to zkrátila, zkoušela jsem jeho nervy a znalosti ještě dobře deset minut a bylo mi naprosto jedno, jaká fronta čeká za mnou. Já z něj tu pozitivní prognózu vykřešu, i kdybych ho musela ztlouct. Po dost razantní výměně názorů, kdy jsme se chvíli smáli a chvíli na sebe téměř křičeli, lékař debatu ukončil: "Nezkoušejte to, teď prostě musíme najít řešení, které je pro vás nejbezpečnější."
"Takové není, pane doktore," zvážněla jsem. "Na rakovině dvakrát do roka není vůbec nic bezpečnýho."

Rozhodla jsem se, že když ten den začal jako veliká legrace, taky tak skončí. Zavolala jsem kamarádce, která je z oboru, nechala se od ní ukonejšit a vyrazila z brány nemocnice, vstříc zářným zítřkům a za klukama. Pravděpodobnost, že by se to svinstvo vrátilo půl roku po chemoterapii je tak strašně mizivá, že se výhra ve sportce jeví jako tutovka. Pravda. Vyplním tiket a budu se raději těšit na ty milióny.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Míša Míša | 20. září 2011 v 22:18 | Reagovat

Tak to čtu několikrát a postrádám tam smějící se smajlíky či nadpis něco jako DNEŠNÍ SEN a ono nic....Některý doktory fakt nakopat :(

2 Dagmar Dagmar | 21. září 2011 v 7:53 | Reagovat

Držím pěsti!!!!! Pročítám Váš blog pravidelně, úžasně mě nabíjí svojí pozitivní energií:-)

3 Anza Anza | 21. září 2011 v 8:10 | Reagovat

Samozřejmě držím palce...

4 olga olga | 21. září 2011 v 8:47 | Reagovat

Myslím na Vás, ať je vše v pořádku!

5 Míša Míša | 21. září 2011 v 10:04 | Reagovat

Prvomatko drž se a nedej se, jasně, že jsi zdravá! Myslím na tebe....

6 Sarielem Sarielem | 21. září 2011 v 10:41 | Reagovat

Držím palce a moc přeji, aby měla pravdu paní doktorka, že příčin může být spousta, ne jen ta jedna.

7 Jana Jana | 21. září 2011 v 10:52 | Reagovat

Držím palce. I ty na nohou.

8 Blanka 2 Blanka 2 | 21. září 2011 v 12:16 | Reagovat

Asi jak byl mladý,tak byl moc aktivní...držím palce a užívejte si Matýskových pokroků....

9 Renata Renata | 21. září 2011 v 13:25 | Reagovat

Taky čtu blog již pravidelně a moc, moc držím palce. Věřím, že bude vše v pořádku nebo jenom banalita.

10 Olga 2 Olga 2 | 21. září 2011 v 14:44 | Reagovat

(jsem se musela přejmenovat:-), aby se to nepletlo s jmenovkyní)
sousedky vaječník se taky furt netvářil, jak má, a pokaždé to byly jen srůsty naplněné jakousi tekutinou. Howgh.

11 martina f. martina f. | 21. září 2011 v 15:16 | Reagovat

Můj vaječník si to, že se netvářil, jak měl, rozmyslel po jedné injekci (do zadku!), držím palce, aby pomohlo něco ještě méně bolestivého.

12 LenkaK LenkaK | 21. září 2011 v 18:44 | Reagovat

Tu smůlu už jste si vybrali, teď to bude v pořádku!!! Musí a je!

13 Dasulika Dasulika | 21. září 2011 v 18:46 | Reagovat

držím moc palce!!!! určitě to bude něco jiného

14 Lenka Lenka | 22. září 2011 v 13:32 | Reagovat

Dopadne to dobře!!!!!
Lenka

15 Praštěná trojmatka Praštěná trojmatka | E-mail | Web | 22. září 2011 v 16:07 | Reagovat

Je to jenom cysta, slibuju!!!

16 sab. sab. | 22. září 2011 v 17:49 | Reagovat

nejsem dýlerka, pokud chcete můžete zkusit

já jsem to ze zofalství zkusila

http://www.gesavit.cz/

mě to pomohlo, sice jsem neměla rakovinu, ale jen cystu a náslez na čípku

za zkoušku nic nedáte, jen teda prachy
na stránce píšou o možnosti slevy, ale to jsem nezkoušela

možno objednat v lékárně

17 sab. sab. | 22. září 2011 v 17:52 | Reagovat

http://www.tml.cz/cms7/

i tady by se něco našlo pro posílení organismu

prodejny jsou v Brně, Praze

18 sab. sab. | 22. září 2011 v 17:56 | Reagovat

http://www.lekarna.cz/k-blok-150mg-tob-60/

ještě toto

když jsem měla problémy se "spodkem" taky jsem užívala

19 sab. sab. | 22. září 2011 v 18:01 | Reagovat

a ještě toto

http://www.lekarna.cz/inocell-tbl-60/#utm_source=adwords&utm_medium=cpc&utm_campaign=DYN

to všecno jsem brala, aby ta mrcha-rakovina neměla šanci

jestli vám není líto peněz, zkuste

20 S. S. | 22. září 2011 v 18:11 | Reagovat

pokud vnitřně cítíte, že nemáte rakovinu, tak to tak bude, člověk má instinkt

držím palce, bude to OK!

21 s. s. | 22. září 2011 v 18:19 | Reagovat

a omlouvám se za pravopisné chyby

22 matyskovi matyskovi | 24. září 2011 v 10:09 | Reagovat

Podle výsledků krve jsem v pořádku, po rakovině ani stopy. Čímž vám všem strašně moc děkuju za palce a přímluvy u mocných, jste zlatíčka. Příští týden se dozvím víc, ale za mě už je vyřešeno - nějaká prkotina.

sab., S. a s. (předpokládám, že jde o jednu osobu), děkuji za vyčerpávající info, jdu prolustrovat všechny odkazy a objednávat :)

23 Anza Anza | 24. září 2011 v 14:34 | Reagovat

Tfuj ale :-)

24 Dagmar Dagmar | 24. září 2011 v 20:31 | Reagovat

Hurááááá!!!! A díky za zprávu:-)

25 LenkaK LenkaK | 25. září 2011 v 7:39 | Reagovat

Pořád jsem nahlížela, jestli dáte vědět - hurááááá! Tak teď ať vám hezky přeléčí i tu prkotinu.

26 Renata Renata | 25. září 2011 v 8:57 | Reagovat

Také moc  gratuluji !!! Přeju Ti hezký víkend s rodinkou.

27 Ester Ester | Web | 25. září 2011 v 12:37 | Reagovat

Přeju jen vše dobré (a to napořád). Et

28 Hepča Hepča | E-mail | 26. září 2011 v 15:40 | Reagovat

To je moc dobře, že je vše v pořádku.
Držím palce. Pořád.

Hepča

29 Alexandra Alexandra | 28. září 2011 v 22:29 | Reagovat

šutr, co začal padat, se s obrovskou ranou svalil na zem. Držím pěsti a myslím na vás.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama