close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

U nás na gauči bydlí anděl

21. října 2011 v 14:13 | Prdlá Prvomatka |  Jen tak se trochu vypsat....
a má úplně ošoupaná křídla. Sedí tam a odpočívá. Má proč. Poslední dobou makal jako barevný a musím říct, že odvedl skvělou práci.

Bylo tu ticho. Dlouho. Ne, že by se mi nechtělo psát, právě naopak, potřebovala jsem ze sebe sypat písmenka, jako mlýnek na maso. Vypsat se z té hrůzy, která mě (zase) potkala a se kterou se budu muset (zase) poprat. Měla jsem rakovinu. Zase. A kromě patetických frází o umírání mě nenapadala kloudná věta. Tak jsem raději mlčela.

Po posledním ultrazvukovém vyšetření, o němž jsem tu psala, a které se nikomu pranic nelíbilo, jsem jednoho čtvrtečního rána volala do nemocnice a přemluvila sestru, aby mi výsledky testu na nádorové markery sdělila do telefonu. Prý nula, nula nic, zdravá jako řepa. Zhluboka jsem si oddechla a užívala života plnými doušky. Po čtrnácti dnech jsem přemluvila své líné a lehce nervózní já (přeci jen, krev nekrev, ta potvora se tam někde může schovávat a dělat mrtvého brouka, aby ji nikdo včas nenašel) a vyrazila vstříc dalšímu ultrazvukovému vyšetření. Které dopadlo ještě hůř, než to předešlé. Cysty, kam se člověk podívá, voda, tam kde být nemá, prostě všechno ukazovalo na to, že se má ztracená přítelkyně vrátila a ještě si spolu užijeme. Byla to pro mě rána pod pás. Čtyřicet minut jsem se hádala s lékařem v ordinaci, že ne, na operaci nepůjdu, a i kdyby náhodou, poslední a jediný zbývající vaječník mi nevezmou, páč chci mít ještě spoustu dětí a vůbec, ať si celý operační sál i tým píchnou do špic. Pan doktor se snažil chovat jemně a citlivě, ovšem po několika minutách i jemu došla trpělivost a bylo vidět, že by mě nejraději popadl za flígr a pěkně se mnou vyběhl. Přes veškerou mou snahu a výmluvnost jsem ho nepřesvědčila. Buď za týden na operaci nebo si mám jít shánět rakvičku.

Mé soukromé nebe se zatáhlo, slunce zašlo, začalo pršet a po celý další týden nepřestalo. V té nejhorší variantě mi zbývalo pár let života, v té nejlepší už jsem nikdy nemohla mít děti. A nikdy je strašně dlouho. Honily se mi hlavou ty nejčernější myšlenky a obecně se mnou byla houby sranda. Teď je to vaječník, příště děloha, následuje několik dalších orgánů a končetin a já si opravdu budu shánět slušivý kostýmek do urny. Kolikrát tohle ještě snesu? Kolikrát to vydrží moje psýcha, srdce, muž, rodina a přátelé?

Rozhodla jsem se, že bez boje se nevzdám. Rozeslala jsem své lékařské zprávy do světa, poprosila blízké, kteří buď mají kouzelné onkologické schopnosti nebo aspoň přátele, kteří těmito disponují a křičela jsem o pomoc. Prosím, řekněte někdo, že to je omyl! Že se spletli a já mám naději! Když už nic jiného, dejte mi čas! Ale vyslyšena jsem nebyla. Odpovědi byly jako přes kopírák. Je to špatný holka, poslechni je. Nech je, ať z tebe vyhrabou molitan jako z té panenky a nechají jen to zdravé, čisté, to s čím se dá žít, nebo umři.

Dnes jsem s hlavou sklopenou a se slzou v oku pokorně nakráčela na oddělení a čekala datum. Předoperační vyšetření bylo hotovo, všechno nezbytné vyřízeno a zařízeno a tak hurá do víru vášní. V ordinaci jsem odevzdaně vyslechla velkolepé operační plány šéfa kliniky, že budou řezat a řezat tak dlouho, dokud nezůstane jen to nejnutnější k přežití a vůbec žádná rakovina. - Dobrá, dělejte jak umíte.
Než jsme se rozloučili, dostala jsem k ruce dalšího mladého fešáka (kam na ně v tom Motole chodí? Mají nějakou líheň modelů ochotných přeškolit se na gynekologa?), abychom spolu zašli na kontrolní ultrazvuk. A to byl můj letošní ježíšek. Po několika minutách intenzivního sledování monitoru se pan doktor nechal slyšet, že jemu se zdá vše zdravé, v pořádku a normální. Pro jistotu své výsledky několikrát zkontroloval, přepočítal a znovu zkontroloval, ale už nebylo pochyb: "Gratuluju, žádná rakovina" usmál se na mě. Nebýt to naprosto cizí chlap, skočila bych mu kolem krku a stopy po rtěnce by se mu doma vysvětlovaly opravdu těžko.

Pan profesor nejprve nevěřil ani mým slovům, ani zprávě, kterou mladý lékař vytiskl, ale nakonec byl udolán tištěnými argumenty. Ultrazvuk nelže. Nikdo si to neumíme vysvětlit, ale za pět minut dvanáct si to mé tělo prostě rozmyslelo, a předvedlo se přístroji jako naprosto zdravý kus ženské.

A až dnes mi to došlo. Ne po první operaci, ani po té druhé. Ne po chemoterapii, ale až dnes jsem si konečně uvědomila, že jsem dostala druhou šanci. Všechno ostatní se najednou zdálo tak malé. Problémy s Matýskem, peníze, kariéra, už oplakaná snowboardová sezóna, všechno to bylo pryč. Mám možnost začít znovu a lépe. A já ji využiju. My ji využijeme. Už moc dobře víme, jaké to je, ráno se probudit a vědět, že je před námi další jeden den. Ať je jakýkoliv. Být tady na světě je velmi vzácný dar a my si ho už konečně umíme vážit.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 lenkaK lenkaK | 21. října 2011 v 15:07 | Reagovat

Jsem šťastná, že máte tak úžasného anděla!! Udělalo se mi na začátku skoro zle, ještěže konec to napravil :o))))

2 Míša Míša | 21. října 2011 v 17:17 | Reagovat

Nemá slov...Jednak proto, že to dobře dopadlo a jednak proto, že tohle je fakt v našem zdravotnictví možný?
Kamarádky 7mi leté holčičce nepoznali dva měsíce slepáka, v dnešní době plné vymožeností, taková "prkotina". A pak to byl fofr, ale dobrý.
Takže hurá a 4x frkačka :)

3 kočička kočička | 21. října 2011 v 17:21 | Reagovat

Ani jsem nedočetla,chce to změnu,opravdovou,zevnitř,v mysli.Opravdu.

Vzpomněla jsem si,na komenty,před časem,k jisté Sabině,kde se řešil konflikt,v nazírání a úhlu pohledu.Víte,pod kterým textem,že?

Kolem mně je to teď všude,nemoci,u blízkých lidí.Kde je strach,je cesta,změna je možná zevnitř.Držím palce.

4 Ester Ester | Web | 21. října 2011 v 17:22 | Reagovat

Téééda, rozum mi to nebere, ale strašně moc ti přeju, ať ten správnej anděl u vás hlídkuje i nadále. Přiznám se, že když jsem četla začátek, o andělovi na gauči, myslela jsem, že Matýsek odněkud sletěl...
Hodně zdraví. Et

5 adresa adresa | 21. října 2011 v 18:18 | Reagovat

Teda dámo, vy jste mi dala...Hu.
No ale sombrérem ometám kotníky, takhle vystupňovat drama, to chce talent na seriály - ale ve scénáři by to neprošlo, tomu by nikdo neuvěřil. Jako postižené dítě a vzorná matka, ok, aby to nebylo tak sladký, lupne se jí těžká choroba, co ji s pomocí milujího muže překoná, ok. No ale jen drsňák scénárista by jí přišil nemoc podruhé. A jen šílenec by tu nemoc při druhém sonu vygumoval :-) to umí jen život :-)

Tak teď budeš mít dlouhatananánskej prímovej život. Nechť zdraví slouží:-)
A piš, prosím tě.

6 adresa adresa | 21. října 2011 v 18:19 | Reagovat

Dámy, úlekem a úlevou jste zapomněly hvězdičkovat!

7 Zemča Zemča | 21. října 2011 v 19:28 | Reagovat

Utírám slzu a mám úsměv do ucha k uchu. Gratuluju k andělovi a k Tvému obrovskému nadhledu...

8 santé santé | 21. října 2011 v 19:57 | Reagovat

Hele, já doufám, že nakonec šťastně obrečíš tu letošní snowboardovou sezónu! ;-) ;-) ;-) ;-)

9 adresa adresa | 21. října 2011 v 20:34 | Reagovat

Čtu si to podruhé, potřetí, vážně povedená zpověď. Ani nechci domýšlet, jak ti asi bylo...Ale o tom nechci psát. Pořád se vracím k tomu momentu, kdy to něco zmizelo. Hele, jak to vidím, tys to během těch 40 minut u doktora prostě ukecala. Doslova jsi to odkecala pryč :)
No nic, krásný víkend přeju, což nemusím, tuším jsou teď všechny velmi krásné, že:) zdravíčko, paničko...

10 Broskev Broskev | E-mail | 21. října 2011 v 20:45 | Reagovat

Ahoj Matysková! I já Ti hned drze tykám a i já se přiznávám, že už dlouho ty Tvoje písemné klenoty čtu, ale doposud jsme neměla odvahu se ozvat. Když se dlouho neobjevil nový příspěvek, hned mě napadaly černé myšlenky, ale zaháněla jsem je. Běhá mi mráz po zádech, že to mohla být pravda,a mám obrovskou radost, že už to pravda není.
Před měsícem sice začal podzim, ale troufám si tvrdit, že jsi právě našla ty hledané dveře do léta (nemáte doma nějakého Petronia, aby Tě za tenhle úspěch patřičně pochválil?). Tak je otevři dokořán a užívej si to - Ty i Tvojí klucí.
Těším se na další dobré zprávy a na (ne)pravidelný přísun literárních laskomin pro nás závislé.

11 anza anza | 21. října 2011 v 21:06 | Reagovat

Tak se toho slova tak nebojte: prostě zázraky se dějí!!!

12 Lucie Lucie | 21. října 2011 v 21:15 | Reagovat

Gratuluji k dobremu vysledku, fakt strasne moc....To co jste si vsechno prozila...a ted znova ??
Vysvetluji si to tak, ze jste proste ovulovala, mozna vicecetne. Tekutina stece do prostou mezi delohu a konecnik a z mist po vajickach nekdy vyrostou cysty, ktere zmizi. Zrovna jste v ten okamzik byla na ultrazvuku. Souhlasily by i ty negativni markery. Jinak si to vysvetlit nedokazi....ale ono je to jedno, hlavne ze jste zdrava jako repa !!!!! ;-))) Ze srdce Vam to preji.Lucie

13 anza anza | 21. října 2011 v 21:24 | Reagovat

Lucie, to jsou věci! Jste doktorka?

14 Sam Sam | E-mail | Web | 21. října 2011 v 22:58 | Reagovat

Gratuluji, gratuluji, gratuluji .... andělé existují, ne že ne ...... však by byla ohromná škoda nečíst /někdy daleko/ tvoje postřehy :-)

15 martina f. martina f. | 22. října 2011 v 20:38 | Reagovat

Andělé jsou velebeni!
Nádhera, a mně už začalo být při tom čtení špatně, ale nakonec tečou slzy štěstí a obrovské radosti :o))

16 Lucie Lucie | 22. října 2011 v 21:09 | Reagovat

Anzo, jen zdravotni sestricka ;-)
Ptijde mi to jako jedine logicke vysvetleni....ale verim i na zazraky ;-)
Lucie

17 paní Weaslyová paní Weaslyová | 22. října 2011 v 23:38 | Reagovat

Blahopřeji k zázraku i k vysvětlení.
Není moc co dodávat, ale mě se tak ulevilo ...
A s tou druhou šancí - možná je to stále ta jedna. Ta Matýskova.

18 Aailyyn Aailyyn | Web | 23. října 2011 v 0:54 | Reagovat

Tak teď aby se už anděl chystal zařídit tu spoustu dětí. :-) Gratuluju, to je vážně úžasná zpráva.

19 anza anza | 23. října 2011 v 8:46 | Reagovat

Lucie, prej "jen"! :-) Mně se to vysvětlení moc líbí, je neuvěřitelné, co se může stát a jak zamotané je to v lidském těle, a nejenom těle ;-)

20 Hepča Hepča | 24. října 2011 v 8:32 | Reagovat

moc gratuluju k dobrému výsledku.
Opravdu ze srdce vám přeju jen zdraví, zdraví a štěstí a pohodu.
A andělé strážní existujou, já na ně věřím.
Míša

21 Jana Jana | 24. října 2011 v 10:31 | Reagovat

Strašně moc Ti to přeju. Ale, ALE: nenech se ukolíbat názorem jednoho mladého fešného a jistě ambiciózního doktora z Motola. V poslední době se zdá, že se s mladými fešnými doktory z Motola, kteří se cítí být nad všechny odborné názory, roztrhl pytel (a v tomto případě spíš ďábelský než andělský). Nechci být hnusná, nechci být pesimistická, ale v tomto případě mi to přijde, že jsi tak dlouho hledala, kdo Ti řekne co chceš slyšet, až jsi ho našla...

22 Nika Nika | 24. října 2011 v 13:11 | Reagovat

Já - chtěla bych něco napsat a vůbec nic mě nenapadá. Snad jen, že přesto, že se neznáme, jsem tak ráda a ulevilo se mi. Přeju vám už jen to dobré! Nika

23 dlouhe-usi-v-trave dlouhe-usi-v-trave | 24. října 2011 v 22:39 | Reagovat

Moc Vam gratuluju k dobre zprave - at to vydrzi! Libi se mi vysvetleni Lucie, pripada mi logicke. A prestoze chapu, co chtela Jana naznacit (a nerikam, ze nemuze mit pravdu), myslim, ze muzete byt uplne v klidu. Pokud na sonu nebylo ,,to", co tam bylo pred tim, a nenasel ,,to" nejen mlady perspektivni lekar, ale ani primar pri dalsim posuzovani scanu, tak uz ,,to" tam zkratka neni!

P.S. Stejne jako nekdo pred mnou jsem si po precteni nadpisu pomyslela, ze se Matysek proste jednoho rana rozbehl, napalil to do vetsiny radiatoru, co mate v byte, ale dikybohu se mu vubec nic nestalo.
Takze historku s Matyskovym behanim po byte mate za ukol na (nekdy) priste. Jednou to se to stane realitou.

24 evka evka | 26. října 2011 v 10:59 | Reagovat

samozřejmě přeju, aby to bylo v pořádku, ale co nadhodit panu doktorovi ještě vyšetření magnetickou rezonancí? Ultrazvuk není příliš spolehlivé vyšetření i když se to umí.

25 matyskovi matyskovi | 26. října 2011 v 13:21 | Reagovat

děkuju, děkuju, děkuju. Všem a moc. Jsem šťastná jako blecha.

Lucie, osobně si myslím, že jste se trefila. A nejste jediná, koho to napadlo, bohužel vyjma osazení v Motole. Jste dobrá :)

Jani, je možné, že to tak v článku vyznělo, ale pokud i největší česká kapacita dle snímků řekla, že je to v pořádku, pak je. Je to totiž člověk závislý na skalpelu a pokud by bylo po jeho, zůstane mi v břiše jen kousek tenkého střeva a patička žaludku. Pro jistotu :)

evko, jistě. CT, MR, cokoliv, ale víte, jak je to s pojišťovnami. Takhle drahá vyšetření jen tak z plezíru by si nejspíš neobhájil ani sám ministr zdravostnoctví. I když ten možná jo ;)

26 Lucie Lucie | 30. října 2011 v 21:28 | Reagovat

Zdravim pani Matyskova ;-)
dekuji ;-)
Neverila byste, kolik se operuje slepaku u devcat a az na sale se zjisti, ze je to ovulace :-)))) Ikdyz dle meho je asi lepsi operovat, nez zanedbat praskly apendix...Ale zase 3 zbytecne dirky na brisku ;-)
Jsem moc rada, ze jste v poradku a dalsi vysetreni bych asi nepodstupovala. Staci prevence po pul roce. Ale je to jen muj nazor.Lucie

27 Jana Jana | 31. října 2011 v 19:58 | Reagovat

Tak nádherný článek jsem už dlouho nečetla. Gratulace ke krásné a překvapující zprávě. Kdyby to bylo tak vždy, všude a u každého kdo doufá,

28 Pisarka Pisarka | Web | 3. listopadu 2011 v 21:58 | Reagovat

Gratuluji a jsem moc ráda...ale byly to nervy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama