Stravovací návyky
4. listopadu 2011 v 8:00 | Prdlá Prvomatka | Jen tak se trochu vypsat....Komentáře
jo a ještě novinka posledních týdnů - malej miluje oříšky i mandle, ovšem pouze samotný, z bábovky či štrůdlu je poctivě vylupuje. pro citlivější duše je lepší od stolu odejít neboť štrůdlík rozmatlaný na prvočinitele není úplně to ono.
Ať už byla řeč o krupicové kaši, nebo o špagetách (když jsem si dovolila své milované upozornit, že v té omáčce je přece spousta rajského protlaku, bylo mi řečeno, že rajský protlak nerovná se kečup a že my, nekečupoví a nemajonézoví, zřejmě postrádáme ty správné chuťové pohárky), bylo to dokonalé. Přesto, že to mám denně na očích (a na stole), jsem nepochopila to hlavní, a proto děkuju za prozření. Odteď už nebudu svým čtyřem chlapům bránit a vymlouvat, aby si tu nechutnou červenou hmotu (podle posledních zaručených informací plnou nejen Éček, ale i plísní) lili i do rýžového nákypu. Já jsem typ vyvažovací, a oni mi koneckonců taky nevyčítají ten štrúdl, kterým zajídám párky s hořčicí. Když jim to tak chutná, tedy dobrou chuť!
Ale potěšil mě náš nejmladší - během jediného týdne se jeho chuťové pohárky nějak přejinačily a on odvrhl kečup zcela a ke všemu. A já se kochám nadějí, že i v mé "jazykové výbavě" dojde jednou k přesmyku, a já se přestanu cpát buchtami a čokoládkami a čerstvým pečivem. Na stará kolena pak budu konečně štíhlá jako proutek, když už ne krásná . . .
Díky za krásné ráno a přeju hezký celý den celé Vaší povedené trojce.
Zdravim ;-)
ja po masitem jidle musim mit sladkou tecku a po sladkem zase masitou :-)
A zalivka do salatu je opravdu nejlepsi trocha mojolky, kecupu, horcice a bileho jogurtu :-) sice je to pekna kejda, ale DOBRA ;-))))
Manzel u obeda = patolog u pitevniho stolu :-)k Vanocum asi dostane skalpel :-)
Mejte se fajn, Lucie
My jsme v dětství tu dokonale zhomogenizovanou nahnědlou směs krupicové kaše a granka nazývali docela výstižně : GLAGA-MAČA-OPLPA . A jak nám to chutnalo ! :-))
můj manžel se mi směje, protože si dávám k večerní kávě kedlubnu.
Nechápe to a nechápe.
Pamatuju si to zoufalství, kdy mi v dětství v lásky ke mně táta zamíchal krupicovou kaši. Fuj, to byla hrůza. A ještě je třetí větev - tatarkáři. Čerstvý chleba s tatarkou je labůžo.
Božíííííí! A jako bonus po dlouhé absenci zřítelnice, máš za jedna s hvězdičkou :)
A co teprve, když se do sterilizovaného hrášku zamíhá tatarka a k tomu rohlík....Můj manžel vždycky protáči oči....
s manželem, když si vždy každých pět let uvaříme krupicovou kaši, oba dva kroutíme hlavou, nad tím druhým...já nemíchám a manžel preferuje ten hnědý hnus.
Kečup ani majolka u nás bohužel nebodují, syn nerad kečup a majolku ještě v životě neochutnal, páč je alergickej na vajíčka
Myslím, že se prodával kečup míchaný s majonézou a říkalo se tomu čertovská nebo cikánská omáčka. Bylo to růžové a chutnalo to - no jako kupovaná majolka s kečupem:)
Jsem majonézák (pokud možno domácí z domácích vajec - ne, salmonelózu jsem nikdy neměla :-)) a nemíchač (když už mě někdo teda donutí jíst krupicovou kaši. Jsem totiž spíš slaňáka než slaďák). Ale pak ta kaše nesmí bejt pod kakaem ani vidět :-D
Přiznávám se, že sýrovou bulku zpracovávám stejně jako J :-)
Zmrzlinu jím zásadně s hranolkama a jednou jsem číšníka dohnala k šílenství, když jsem si objednala kuřecí řízek s moravským zelím. Byla to mňamka :-) Ne nadarmo můj manžel dodnes tvrdí, že když já byla těhotná, on měl ze mne ranní nevolnosti...
koc, díky, to jsem potřebovala - po ránu se zlomit v pase...
ale jen jedna technická - jakožto majonézák mám jednu čestnou výjimku - hranolky s kečupem i majonézou, ideálně smíchat:-)
a synek potvrzuje tvou teorii o dědění kečupové závislosti, neb s manželem si patlají kečup i na chleba s máslem. zcela bez komentáře...