close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Když onemocní děti

9. října 2013 v 14:07 | Prdlá Prvomatka |  Jen tak se trochu vypsat....
Myslím, že na toto téma jsem se již vyjádřila. Možná i několikrát. Ale jelikož je to situace, která mě točí natolik, abych zdravý rozum a soudnost nechala v kabelce, musím se k tomu ještě vrátit.

Trhá mi to mé obrovské milující srdce na mikroskopické kousky. Nesnáším to. Tohle mohl být kvalitní hejt. Prostě nenávidím, když mě v noci vzbudí pokašlávání z dětského pokoje, za které by se ani Wolker nemusel stydět. Chvíli ještě tiše ležím zachumlaná v peřinách, boje se pohnout, abych ten záchvat kašle za zdí nespustila nanovo, ale když se poté, co začnu znovu klimbat, ozve jetště horší štěkání a chrchlání, s nadávkami šeptanými přes sevřené rty opouštím teplo pelechu a vyrážím na bojovou výpravu. Otevřu dveře pokojíčku, nahlásím, že o těžké rýmičce vím a jdu ji řešit, aby pacient věděl, že může zůstat v klidu, načež se z postýlky ozve špačkování, posmrkávání a kýchání, aby mi bylo jasné, jak strašně vážná je situace. Polospící se motám po kuchyni a koupelně, sbíraje nezbytnosti jako kapky do nosu, sirup na kašel, teploměr, obkládek, kapesníky, psí sádlo, odsávačku do nosu, čajíček, EKG, resuscitační set. S náručí plnou kravin, které z větší části nepotřebuju, zakleknu k posteli a začnu konat. Musím přiznat, že situace by se dala zvládat lépe, kdyby pacient aspoň trošku spolupracoval a nesnažil se mi vrazit mé vlastní ruce do mého nosu.

To bylo minulý týden. Na Matýskovu obranu musím říct, že se s těžkou nemocí, likvidující mužské pokolení po tuctech, vyrovnal se ctí, teplotku si udržel jen dva dny. Nudli u nosu podporoval o něco déle, ale to si myslím, byl ostentativní protest proti mé ignoraci jeho závažného zdravotního stavu. Celá akce se ovšem zalíbila jeho mladšímu bratrovi a evidentně došel k rozhodnutí, že po vytrvalém pláči, urputném řevu, bolavém bříšku a režimu asizuby, musí se vyzkoušet i má reakce na chorobu. Začal decentně rýničkou, jak se na vychované miminko patří. O víkendu posmrkával, kýchal, a vyluzoval všelijaké roztodivné zvuky, o nichž si myslel, že patří k představení. K jeho obrovskému zklamání jsem vyrukovala pouze s odsávačkou hlenů a homeopatiky, takže se v neděli rozhodl, že musí přitvrdit. Celou noc oka nezamhouřil a asi aby mi to nebylo líto, vzal mě do party. Pobíhala jsem mezi svou postelí, dětskou postýlkou, lékárničkou a koupelnou, ve snaze utišit kašel a umožnit svému děťátku aspoň letmé nadechnutí. Užili jsme si opravdu hodně legrace. Pořád jsem si ještě myslela, že se pohybujeme v oblasti těžké dětské rýmičky, a že pokud nám oběma chlapeček dovolí aspoň na pár minut zamhouřit oka, vzbudíme se ráno odpočatí a jakž takž svěží.


Chybalávky. V pondělí, tři minuty před odchodem do zaměstnání, vyndala jsem z postýlky rozpálená kamínka zvící velikosti ročního dítěte. Pyžamko propocené durch, očička jako baterky. A bylo vymalováno.

Když tady teď začnu popisovat, co následovalo, budu se točit v kruhu. Takže: viz výše. Navštívila jsem dětskou lékařku, která stav ohodnotila na "virózku", řekla, že s antibiotiky moc nekamarádí (byla jsem ráda, já taky ne), napsala recept na desatero bylin, kapek, léků a chemikálií a pozvala si dítě na za tři dny, aby se vidělo, jestli arzenál jí doporučený zabral. Od té doby sedíme se Šimonkem doma. Tedy, já lítám kolem něj a domácnosti, on se houpe na lustru a bojujeme s kašlem a rýmou.

NEsnáším to. Když jsou nemocní. Je mi těch mých uzlíčků líto a nejraději bych chořela za ně. Bez ohledu na to, s jakou lehkostí stonají (žvatlání s plným nosem je švanda a záchvaty kašle k uchechtání), já propadám atakám paniky a hysterie v okamžiku, kdy jim horečkou zrudnou tváře a víčka spadnou na půl žerdi. A jelikož podzim, potažmo zima je na pouhém začátku, mám se nejbližšího půl roku na co těšit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anza anza | 9. října 2013 v 19:22 | Reagovat

já snáším dětské nemoci čím dál hůř. myslela jsem si, že si budu spíš zvykat - místo toho se opotřebovávám!

2 Marie Marie | 10. října 2013 v 12:24 | Reagovat

U nás je to taky tak.Malá byla od 1.9.dvakrát ve školce,jinak horečky antibiotika,no kolotoč.Závidím otužilé děti,které nic neskolí.

3 porrima porrima | 10. října 2013 v 20:32 | Reagovat

Vídím, že je to všude stejné. Již měsíc řešíme kšlíky a rýmičky. Jen co se z toho vyhrabe jeden, dostane to druhý a pak si to zase vymění. Jsem zvědavá kdy se tento kruh přetne.

4 Miša Tomišková Miša Tomišková | 11. října 2013 v 7:09 | Reagovat

Druho mamino,to bude dobrý.Taky nesnáším,když jsou děti nemocný,ale díky Bohu už teď dlouho nebyli.
Přeju Tvým synáčkům brzké uzdravení.

5 Zvědavka Zvědavka | 11. října 2013 v 9:40 | Reagovat

A co jedí, vaše děti? Jogurtíky a krémíky, hromady ovoce, koblihy, občas Brumíka? ;-) Zima bez kašlíků a rýmiček je jednoduchá. Jenže změnit názor tak bolí :-)

6 Blanka Blanka | E-mail | 11. října 2013 v 10:22 | Reagovat

Když děti marodí, tak to stojí za prd.

7 Helena Helena | 11. října 2013 v 10:30 | Reagovat

[5]:Asi myslíte, že by byla dobrá změna jídelníčku v podobě makrobiotiky?
Nemám s tím zas takové zkušenosti, ale je to možná řešení. Proč nenapíšete Vy o svých zkušenostech? Že by strach ze zesměšňování a slovních výpadů, jak jsem jimi na tomto blogu byla počastovaná já?
Pokud jde o makrobiotiku, je to podle mne dost dobré zkusit. Už jen proto, že mi to připadlo o dost lacinější, než pak dokupovat nějaké přírodní prostředky proti nachlazení. Ale upřímně přiznávám: Nevydržela jsem u makrobiotiky zatím tak dlouho, abych mohla tady najisto napsat, že to pomůže.

8 Alena Alena | 11. října 2013 v 10:54 | Reagovat

No, děti se musí tzv. promořit infekcemi, aby byly odolné - bohužel to probíhá hlavně v předškolním věku :-)
Je to k zoufání,sotva skončí jedno, začne druhé,pak se nakazíme i my, jenže maminkám nikdo čajíček nenosí,nevstává k nim v noci, tedy u vás smožná, u mě ne.
Já se vždy musela sama doploužit pro nápoj, převléci si zpocené pyžamo a ráno se vyvléct z postele a celý den mátožně být s dětmi...Vůbec nevím, jak jsem to dokázala, ale jo, stejně jako vy všechny ostatní.
Tak ať je líp! A budou děti starší,tak se to zlepší, to je jisté.

9 Marie Marie | 11. října 2013 v 10:57 | Reagovat

Kdybych chtěla změnít životní styl svůj nebo dětí,tak se zeptám přímo renomovaných,Mudr.Jonáše nebo Mudr.Hnízdila,atd... a nepoužívala bych babských rad z komentářů.

10 Helena Helena | 11. října 2013 v 12:18 | Reagovat

Tedy pravda... Ono někdy jsou dobré i ty babské rady... Ale dnes je tu výhoda internetu, a já tady taky na rovinu přiznávám: Zeptala bych se MUDr. Jonáše...
Pomocí internetu to jde.

11 Helena Helena | 11. října 2013 v 12:20 | Reagovat

Tady je to o tom, že kdyby se tak ptal každý... myslím, že pan doktor Jonáš je  už tak dost vytížený...

12 Helena Helena | 11. října 2013 v 12:23 | Reagovat

Ale jo... Přiznávám ! Zeptala bych se
MUDr. Jonáše

13 Ester Ester | 11. října 2013 v 12:40 | Reagovat

MUDr. Josef Jonáš má vlastní www. stránku a na ní se ho můžete dotázat na Vaše zdravotní problémy. Mně odpověděl každé nejbližší úterý. Stačilo se v neděli zeptat a v úterý jsem měla na e-mailu odpověď. Jedná se o tuto www.adresu:

http://josefjonas.blog.cz/

14 Ester Ester | 11. října 2013 v 12:43 | Reagovat

Svůj dotaz napište do kolonky "Zpráva autorovi". Já jsem to tak vždycky psala a zatím jsem vždy dostala odpověď. Nezapomeňte napsat svůj e-mail.

15 Ester Ester | 11. října 2013 v 12:49 | Reagovat

Snad to nikdo nebude považovat za reklamuu...

16 Helena Helena | 11. října 2013 v 12:54 | Reagovat

Svá doporučení jsem sem na blog psala jednak proto, že jsem tady přehlédla kolonku pro napsání e-mailu a dalším důvodem je to, že tento skvěle napsaný blog jistě navštěvuje spousta čtenářů, kteří mají postižené děti a jsou rádi za každou radu, které se jim dostane, poněvadž stav jejich dětí je mnohdy přes veškerou péči, kterou se jim snaží jejich rodiče dopřát, ten stav těch dětí je skutečně někdy velmi špatný.
Nenapadlo mne, že to bude někdo brát jako reklamu.

17 Alena Alena | 11. října 2013 v 13:32 | Reagovat

To propagování Dr. Jonáše, kapek Jo... či makrobiotiky (příp. bezlepkovédiety) je tak únavné!
K tomu psát pod různými nicky, dělat jednou mladého muže, pak slečnu,pak hodnou paní, která má táááákový soucit s maminkami postižených dětí a chce jim pomoci. To je nekonečný příběh...
Proboha, děti jsou nachlazené, mají rýmu či virózu, co do toho pletete svá "doporučení"?
Mně se zdá, že nick Helena žádné děti nikdy neměl, protože jinak by autorku blogu chápal, je to prostě hrozné -vidět své děti nemocné, uzlíčky neštěstí, s horečkou, mrzuté - nevyspat se v noci a neodpočinout si ani přes den - to je celé poselství článku blogu.
Prvomatko, věřím, že dnes už je líp, nemoc povolila a děti se zase dostávají do obvyklé formy. Vydržte!

18 Pavla Pavla | 11. října 2013 v 13:41 | Reagovat

Já si myslím, že zeptat se doktora Jonáše je dobré... Jenže je tu zrada ! Zeptáte se třeba ve středu a na odpověď si pěkně počkáte do příštího týdne. A pokud se Váš dotaz týká něčeho akutního, jako je třeba nachlazení a teplota u malinkých dětí, tak
prostě nemůžete čekat zhruba týden na odpověď. Obvykle musíte sebrat dítě a jít s ním k pediatře. Za ten týden, co byste čekala na odpověď pana doktora Jonáše se klidně může stát, že dítko s virozou bude fit. Ovšem pokud by se můj dotaz, položený panu doktorovi na výše uvedené www adrese jeho blogu, týkal třeba nějakého chronického i neurologického onemocnění, zeptala bych se také a vůbec by mi nevadilo, že odpověď si přečtu v e-mailu až třeba za týden, pokud by ty potíže nebyly zrovna urgentní

19 Helena Helena | 11. října 2013 v 14:25 | Reagovat

Tak zaprvé, aby bylo jasno ! Mám jen jediný nick. A za druhé, Vážená Alenko, proč to tedy čtete? To přece není adresováno Vám !!!!!!!

Co je Vám do toho, co tady v komentářích napíši třeba já? Já to píšu autorce blogu a ne Vám !!!!

A také se jaksi domnívám, že kdyby to té autorce blogu vadilo, dávno by mi to
tady napsala !!!
Můžete mi tady jasně sdělit, proč ty komentáře čtete, když Vás tak unavují?

20 Helena Helena | 11. října 2013 v 14:27 | Reagovat

Tak si běžte číst prostě jiný blog a jiné
komentáře, ať z těchto komentářů nedostanete únavový syndrom

21 Helena Helena | 11. října 2013 v 14:30 | Reagovat

Kopat do druhých lidí, byť slovem není žádné umění. Jenže to bohužel vyžaduje, aby měl člověk intelekt pod úrovní desetiletého školáka

22 Helena Helena | 11. října 2013 v 14:37 | Reagovat

A proč tady kritizujete životní způsob lidí, o němž zřejmě nemáte páru? Vyzkoušela jste třeba tady zmiňovanou makrobiotiku? Jestli to někdo vyzkoušel,
a vyhovovalo mu to, proč bych to měla zavrhovat. To je přece jeho osobní věc, pro co se kdo rozhodne. Je přece má osobní věc, když tady napíšu, že bych se já rozhodla zeptat MUDr. Jonáše. Tomu se říká svobodná volba lékaře.
A myslím, že není zakázáno doporučit někomu lékaře, o němž jsem se přesvědčila, že je dobrý lékař

23 Helena Helena | 11. října 2013 v 14:39 | Reagovat

A to s tím rizikem, že se třeba zrovna mnou doporučený lékař nebude autorce blogu
líbit.

24 Helena Helena | 11. října 2013 v 14:53 | Reagovat

Ale víte co? Stejně jsem vlastně napsala, co jsem chtěla, takže se nic nestane, když tu nebudu přispívat... Mějte se moc hezky Matýskovi, a ať Vám to s dětmi dobře dopadne.

25 matyskovi matyskovi | 11. října 2013 v 15:43 | Reagovat

Holky, děkuju. Když to není nic horšího :)

A už jdu řešit.

Heleno alias Ester alias Pavlo alias Lakes alias Ivo alias Pavlo alias Petře, už jednou jsem vám slušně napsala, že za vaše postřehy a nápady děkuji a zařídím se. Pokud jste ani jednou můj slušný komentář nepochopila, odteď následuje ban.
Děkuji
PP

Zvědavko, moc jsem nepochopila, kam tím míříš, myslím, že děti jí zdravě. Ne přímo makrobioticky, ale koblihu nebo brumíka nikdy neměly. Fakt je, že nad makrobiotikou bych se taky mohla zamyslet.

PP

26 Alena Alena | 11. října 2013 v 18:10 | Reagovat

No, on už to tu někdo psal přede mnou, je to zase jen další starost a výdaj navíc.
Děti ledacos stejně nejedí a jinak člověk je všežravec, takže vyvážená strava s občasným zahřešením - tak jsem to alespoň řešila já. Ve starším věku dětí se fastfoodu nevyhnete, ale brát to jako mimořádnou věc - u nás to bylo třebas po přehrávce v hudebce,když bylo dítě statečné u zubaře a tak. A stejně tak to je i s Brumíkem či koblihou - občas neškodí nic,pokud se to konzumuje pravidelně, škodí ledacos.
Vy sama jste, myslím, rozumná a dokážete si se stravováním rodiny poradit - musí to vyhovovat všem a musíte to zvládat především Vy. Někdo se utíká k makrobiotice, k vegetariánství atd. jako k léku, který by měl jeho dítě vyléčit, že ještě udělá pro dítě navíc i to!,ale podle mne nejsou žádné ověřené doklady o tom, že to funguje. Vegetariánství malé děti spíš poškozuje, protože pro rozvoj těla potřebují také živočišné bílkoviny.
No, doufám, že tím nepopudím příznivce těchto stravovacích směrů a že tu nebude následovat další dvacítka příspěvků o tom, jak by to či ono vašim dětem pomohlo...:-)

27 Helena Helena | 11. října 2013 v 18:23 | Reagovat

Já to teda chvilku zkoušela. Pravda je, že mi docela chutnalo, ale hlavní jídlo
- obědy byly v rámci normální české kuchyně. Bohužel mi to tedy stejně nijak nepomohlo. Takže zkušenosti byly spíše takové, že i když jsem se hodně snažila,
nebylo to podle mne k ničemu. Na můj zdravotní stav to tedy nemělo vůbec žádný
pozitivní efet, možná proto, že jsem u toho dost dlouho nevydržela.
Spíš zastávám názor tady paní Alenky, a
celkem často si dám i jídla, která zrovna do zdravého jídelníčku nepatří.
U makrobiotiky jsem tedy nevydržela, nemám s tím dlouhodobé zkušenosti, takže jestli to pomůže, anebo nepomůže při nachlazení - to opravdu nevím. Nevím.

28 Helena Helena | 11. října 2013 v 18:28 | Reagovat

Ale myslím, že by to možná bylo levnější,
než pak kupovat nějaké drahé bylinkové věci proti nachlazení. Tam se vynechává maso, živočišné bílkoviny - tedy sýry, vajíčka a nahrazuje se to celozrnnými potravinami a rostlinnými mléky. Přičemž
důraz kladou na celozrnné potraviny.
Zase třeba MUDr. Strnadelová makrobiotiku
jako léčebnou metodu (protože to je vlastně léčba potravinami) propaguje

29 Helena Helena | 11. října 2013 v 18:31 | Reagovat

Já jsem tím byla zklamaná... Možná, že jsem udělala někde chybu, také pravda, existují makrobiotické školení, které jsem neabsolvovala.

Pokud má někdo zájem, může se mrknout na web www.jimejinak.cz

30 Lída Lída | 11. října 2013 v 18:33 | Reagovat

Já mám zkušenost že rýma, viróza ať do sebe ,dětí láduji cokoliv chce čas a klid a za těch 5 - 7 dní je většinou po problému.

31 Helena Helena | 11. října 2013 v 18:34 | Reagovat

Chutnalo to dobře, ovšem očekávala jsem od toho víc. Na zkušenosti se můžete zeptat na výše uvedeném webu jimejinak,
ten web provozují holky, které jsou do toho zapálené a baví je to, což jim docela závidím

32 Helena Helena | 11. října 2013 v 18:37 | Reagovat

Hm... Taky mám zkušenost, že viroza trvá tak těch 5-7 dní

33 Helena Helena | 11. října 2013 v 18:44 | Reagovat

Ale kdysi, když mne přepadla opravdu dost tuhá rýma, něčím jsem to léčila, skutečně to odešlo dřív, ale nevím už, co jsem k té léčbě použila. Hodně jsem trpívala na bolesti v krku, ty jsem měla snad neustále. Snažila jsem se to léčit bylinkovými přípravky - různými bylinnými
bonbony, tymiánovým krémem, homeopaticky, protože dost mne to otravovalo. A po létech musím přiznat, že se to asi ani nemá tímto způsobem léčit, zřejmě jsem si tím přivodila ještě horší nemoc. Nevím to sice jistě, ale tipuji, že to na vznik té nemoci mělo asi dost velký vliv. Těžko říct. Kdyby se vrátil čas, spíše bych se snažila tu bolest v krku co nejvíc vydržet. Tehdy právě ještě ty kapky Joalis teprve vznikaly, o metodě jsem nevěděla, takže jsem vybírala obyčejné bylinkové a homeopatické věci.

34 Helena Helena | 11. října 2013 v 18:47 | Reagovat

Na jednom webu jsem četla, že banální nachlazení - virozky a tak se nemají zas až tolik léčit, jak jsme byli dosud zvyklí, protože to prý přejde v rakoviny.
Jenomže kdo ví... Spouštěčů rakovin je tolik...

35 Helena Helena | 11. října 2013 v 18:52 | Reagovat

Když jsem byla malá, ve škole nás učívali, že kouření a pití alkoholu škodí
zdraví. Já tedy v životě vykouřila půl cigarety a pití jsem holdovala akorát tak
při oslavách, když jsem si přiťukla s ostatními. Ale že bych byla tím pádem zdravější, než většina populace, nepozoruji.

36 Helena Helena | 11. října 2013 v 19:05 | Reagovat

Já si snaživě denně restovala spoustu zeleniny na pánvi, na sezamovém oleji, zalévala jsem tu orestovanou zeleninu sojovkou Tamari, jak to bylo doporučeno a blaženě jsem to konzumovala v domnění, kolik že nedodám organismu vitamínů a minerálů... A když mi pak při vyšetření naměřili, že mé tenké střevo je tak poškozené, že nevstřebává minerály... no skutečně mě z té zprávy málem ranila mrtvice. Já jsem prosím živým příkladem toho, že čím víc se člověk snaží, tím je to horší...

37 Helena Helena | 11. října 2013 v 19:11 | Reagovat

Ale musím zde přiznat: Že třeba ta orestovaná zelenina mi chutnala víc, než čerstvá... Se zasmějete...
Já si tam dávala mrkev, petržel, sem tam
papriku (tu makrobiotici považují za škodlivou), cibuli a porek. A fakt... Bylo to chuťově dobrý. Ale po zdravotní stránce... Nic...Zdravější jsem opravdu nebyla. Tímto tento druh stravy ale nehaním. Když to někomu vyhovuje, když má někdo pocit, že je to pro něho dobré... Prostě jen připouštím, že jsem se k tomuto druhu stravování ač snaživě,
tak přeci jen blbě postavila. Nic víc.

38 Helena Helena | 11. října 2013 v 19:15 | Reagovat

Ale holky ze stránky jimejinak.cz - ty byly kvůli tomu stravování dokonce v pořadu Sama doma, tak holky si tento druh
stravy chválí také hlavně proto, že nikdy předtím, dokud takto nezačaly jíst, nikdy předtím nezhubly. A zhubly prý až díky makrobiotice. Zhubnout bych potřebovala i já. Ale makrobioticky jíst opravdu delší dobu asi těžko vydržím.

39 Helena Helena | 11. října 2013 v 19:16 | Reagovat

Možná, že to víte: Manželka Karla Gotta se také makrobioticky stravuje a jak je štíhlá !!!

40 Helena Helena | 11. října 2013 v 19:20 | Reagovat

Já myslím, že zdravé jídlo ano. Určitě se nikdo nemůže dlouhodobě nadlabávat tyčinkama, křupkama, čokoládou aj. Takové věci se na hlad jíst nedají. Ale nemá se to s tím jídlem podle mě zas až tak přehánět. Kdyby mi u ramene stála MUDr. Strnadelová, asi by mi za tu počáteční větu vyčinila. Ona je pro makrobiotiku, ale také s ní má dlouhodobější zkušenosti, než já - ubohý smrtelník.

41 Věra Věra | 11. října 2013 v 19:45 | Reagovat

Někdo by si tu měl založit svůj VLASTNÍ  blog se svými zdravotními i stravovacími zkušenostmi a radami.

42 Míša z hor Míša z hor | 11. října 2013 v 20:06 | Reagovat

[41]:Já bych to napsala ještě přesněji:
HELENA by si měla založit svůj vlastní blog ... aneb někoho vyhodíš dveřma a vrátí se Ti oknem...

43 Helena Helena | 11. října 2013 v 20:39 | Reagovat

Tak promiňte... Já už tu nebudu přispívat... Omlouvám se..

44 Zvědavka Zvědavka | 11. října 2013 v 21:29 | Reagovat

Matýskovi: Nemyslela jsem to zle. Mám ráda logiku a vím, že děti smrkat a kašlat půl roku nemusí. Vím, že máš spoustu starostí (i radostí, ale o tom třeba jindy) a připadá mi zbytečné přidělávat si další tím, že děti kašlou a smrkají celou zimu. Každý má ale vlastní cestu. Každopádně - ať jsou kluci co nejdřív zdraví. Paní Heleno, uvažovala jste někdy o deníku? Zkuste, doporučuji!

45 Míša z hor Míša z hor | 12. října 2013 v 0:02 | Reagovat

[43]:Děkujeme.

46 Helena Helena | 12. října 2013 v 12:55 | Reagovat

Taky jsem to nemyslela zle... Moc děkuji za ten nápad na blog !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama