close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Školák

7. září 2014 v 22:14 | Prdlá Prvomatka |  Jen tak se trochu vypsat....
Ano, je to tak. Už i náš Matýsek vstoupil do vzdělávacího systému, je z něj dítko školou povinné. Myslela jsem si, že to bude pro všechny jednoduché. Matěj změny rád, nové tváře extrémně, já se přizpůsobím, J. je to jedno. Odjíždí do práce brzy, vrací se pozdě, pokud jde o něj, mohly by děti v mezidobí klidně dřít na bavlníkové plantáži.

Maty a láska mého života nepřekvapili. Samu sebe jsem vyšokovala k nepoznání.
Mé miminko je ve škole! To malé, baculaté, rozkošné ťuťuňuňu děťátko vyrostlo v sedmiletého kluka! Kdy se to stalo?! Jak se to stalo?! Proč mě nikdo nevaroval, že se to stane???

A zvládl to naprosto bravurně. Hned druhého dne, přivezen mnou, štkající a polykající slzy, ke školnímu autobusu, odhodlaně do něj nastoupil a s úsměvem vyrazil vstříc novým zážitkům. Byla jsem to já, kdo nemohl z autobusu vystoupit a pod záminkou rozepnutí bundy, sundání čepice, pusy a pohlazení, zdržovala jsem všechny vzdělání lačné děti od cesty k jejich cíli. Až se na mě pan řidič významně podíval, jakože ještě jedno obejmutí a vynese mě ven ve vlastních zubech, políbila jsem své odrostlé miminko naposledy a sestoupila ze schodů. Seděl tam, klidný jako unavená želva, díval se upřeně před sebe, ve snaze ignorovat tu hysterku klepající na okno a předstíral, že k ní nepatří a vidí ji poprvé v životě.

Nějak těžce to nesu. Neumím to zkousnout (a můj prasklý zub mi dává za pravdu), že vstoupil do další etapy svého zatím krátkého života. Jsem to já, komu se stýská po mateřské školce a všechny procházky s miminem koná co nejblíž této instituci. Mně chybí každodenní rutina s vítáním ve dveřích, známé tváře učitelek, skříňka se slonem.
Všechno má evidentně svůj čas. Teď přišel ten můj. Měla bych dospět. Přeci jen, jsem matka dvou dětí, není moc vhodné litovat, že už neprojdu kolem pískoviště pod dubem a nenajdu ve skříňce čokoládové lízátko jako odměnu za účast v olympiádě.

A Matýsek? Ten se v rámci svého "přerodu" rozhodl posunout do další vývojové fáze. Už chodí do školy, je potřeba projevit aspoň kousek inteligence. Ovládl tedy "Ano" a "Ne". Na mé nahodilé a odpovědi neočekávající otázky začal logicky a inteligentně odpovídat. Máš hlad? Ano. Chceš si hrát s míčem? Ne. Jak bylo ve škole? Už umíš číst? Ne.
Myslím, že je to jeho dárek pro mě, aby mi to nebylo tolik líto. Té školky.
Zase se u nás stal zázrak.
A jsem šťastná?
Absolutně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Severka Severka | 7. září 2014 v 23:17 | Reagovat

Ano,hurá,nejsem v tom sama. Před pěti lety jsem plakala ze stejného důvodu, tedy:
včera se narodil, dneska jde do školy a zejtra se bude ženit! Prohlížela jsem potají fotky miminka a brečela jako želva. Rozdejchala jsem to :-) A když nastupovala dcera, ani mi to nepřišlo :-)

2 Missorka Missorka | E-mail | Web | 8. září 2014 v 9:07 | Reagovat

Ještě, že se máte :-)

3 Lavondyss Lavondyss | 8. září 2014 v 22:32 | Reagovat

Gratuluji prvnáčkovi :-)Shodou okolností též letos máme prvnáčka,byla uvítací slavnost u nového školního hřiště,tak jsem to odslzela tam a do třídy už jsem šla vyklidněná :-)

4 Iva Iva | E-mail | Web | 10. září 2014 v 8:04 | Reagovat

A to ještě holky nevíte , co vás čeká až opustí rodné hnízdo. To je teprve pořádná dávka emocí.  Mám tři zlatíčka a pořád to strašně prožívám.

5 Míša Míša | 10. září 2014 v 8:24 | Reagovat

To je teprve začátek. Pak přijde druhý stupeň ZŠ, puberta, střední vzdělání.
A najednou už nebude chtít objemout a pohladit.  
A najednou zjistíte milá prdlá prvomatko, tak jako já, že můj autista asperger má 27 let. Kurňa bude mu za tři roky 30 let. Já v jeho věku měla už 2 děti. A stejně ho občas pečlivě ráno přikryju a pohladím.

Mladší " zdravý " syn má už 4 letého syna mého vnuka. Smířit se s tím, že můj miláček provozuje sex, no to je také zážitek.
Míša

6 Marie Marie | 11. září 2014 v 7:22 | Reagovat

Díky za to,že zázraky se dějí.

7 Severka Severka | 16. září 2014 v 17:54 | Reagovat

[5]: Krásně napsáno :-)

8 Jana12 Jana12 | 18. září 2014 v 11:32 | Reagovat

Ze setrvačnosti jsem na začátku září koupila vlhčené ubrousky, mýdlo, kapesníky a toaletní papír, ale po 6 letech je nechce:-) Kolem školky už jen projíždím s divným pocitem, jestli jsem na něco nezapomněla. Pusu Matesovi, hezký dárek vám připravil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama