close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Jak vypadá štěstí?

14. srpna 2015 v 7:00 | Prdlá Prvomatka |  Jen tak se trochu vypsat....
Jako malá, zlatá muška, přeci.

Někdy je velké, jako osmiletý kluk, který si po třech letech, z nichž dva ho sráží k zemi epilepsie, klekne na gauči a pokusí se postavit na nohy. Nejde to, má dnes dobře o půl metru víc než tehdy, ale snaží se. Pořád a vytrvale. A má ze sebe velkou radost. I když to znamená, že jeho matce přibude o deset šedivých vlasů víc pokaždé, kdy ho vidí padat na okraj pohovky a je přesvědčená, že tentokrát poletí až k zemi a bude to opravdu pořádná řacha.

A pak jsou případy, kdy má štěstí sotva metr a sedne si. Poprvé v životě sám a bez pomoci. A neupadne. Ani na záda, ani na stranu, naopak, narovná se, pustí se svýma drobnýma ručkama podlahy a rozhlédne se po místnosti. Otáčí hlavou a snaží se spojit to, co doteď viděl o devadesát stupňů jinde s tím, co mu nabízí vertikála. Nakonec zjistí, že se mu to líbí a začne se smát. Přímo chechtat. Řehtá se tak, až se skulí zpátky na zem, ale nevadí. Ví, že teď už to umí a může to udělat znovu kdykoliv se mu zachce. Teď už je svislá část světa dobyta.

Konečně to největší štěstí vypadá jako pár studánkově modrých kukadel a jmenuje se Oční kontakt. Dostala jsem jej já k Šimonkovým třetím narozeninám. Čekala jsem na něj dlouhých 1 095 dnů a zpětně můžu říct, stálo to za to. Podíval se na mě, naše pohledy se střetly až to zajiskřilo a zaklesly se do sebe. Poprvé v životě jsem věděla, že se nedívá na mou čepici, ofinu, náušnice, okno za mým temenem (neptejte se, opravdu se dokáže upřeně dívat skrz člověka), ale kouká mi do očí a VIDÍ mě v nich. Vydrželi jsme takhle jen několik vteřin, ale já si je všechny budu pamatovat do konce života. Nakonec se usmál, lehce pohodil hlavou, něco jako "tak zase příště, mami", a odplazil se k dárku.

Dobře, Šimonku, tak zase někdy. Budu tady a budu čekat.
Máma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Míša z Plzně Míša z Plzně | 14. srpna 2015 v 8:20 | Reagovat

Ano vyplatí se to.
Já čekala 28 let, až můj autistický syn začal žít. Předtím nevycházel z domu a teď konečně žije. Chodí mezi lidi, baví se. A dokonce má i rande.
Vyplatí se čekat.
Děkuju za to.
M.

2 Míša z hor Míša z hor | 14. srpna 2015 v 11:37 | Reagovat

Krásný!!!
Víc takových pokroků, protože zlepší den i mně :)

3 jana12 jana12 | 14. srpna 2015 v 11:50 | Reagovat

Dojaaak! Ani nedycham, aby to tak bylo a treba jeste lepe!

4 Marie Marie | 14. srpna 2015 v 12:03 | Reagovat

Nejsou všechny dny jen všední,ale stávají se i zázraky.Přeji hodně zázračných dní a když nepřídou hned,vyplatí se počkat.

5 Desiree Desiree | 14. srpna 2015 v 13:38 | Reagovat

Krása :) Myslím na vás!

6 Alfa Betová Alfa Betová | 14. srpna 2015 v 22:53 | Reagovat

Máš prima kluky. Oni to dají. Určitě.

7 Andorea Andorea | 15. srpna 2015 v 10:32 | Reagovat

Paráda! Tak ať se ten krásný okamžik opakuje co nejčastěji. =o)

8 Vlaďka Vlaďka | 15. srpna 2015 v 19:03 | Reagovat

Ach! Tak ať vám to jiskří!

9 Severka Severka | 15. srpna 2015 v 21:08 | Reagovat

Jen houšť a větší kapky! <3  Já se taky pochlubím, Anní dala poprvé celý školní rok! Chvála její asistentce! :-)

10 Jarka a Kuba Jarka a Kuba | 17. srpna 2015 v 21:54 | Reagovat

Ze srdce přeji další a další pokroky,je to ta nejlepší odměna !!!Jarka a Kubík

11 Verča Verča | E-mail | 18. srpna 2015 v 15:32 | Reagovat

Krásné, krásné! Mám chuť napsat něco moudrého o okamžicích, pro které stojí za to žít, mám chuť si nějak racionálně zdůvodnit, proč je tento článek tak nádherný, ale ty slzy, které mě zaštípaly v očích, jakož to důvod mého zvolání v púvodu komentáře plně postačí.:-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama