Má nejdražší Claire...
20. listopadu 2015 v 20:47 | Prdlá Prvomatka | Jen tak se trochu vypsat....Komentáře
Jsem ráda za stroje,mé ručně psané písmo není k přečtení.I když,alespoň pohled by potěšil.
Taky jsem roky nepsala - ale nedavno jsem objevila postcrossing a od te doby pisu (a dostavam) pohledy. Je to super:-)
Tak to já asi už 4 roky pravidelně zase posílám vánoční pohlednice. Sice se mi nazpět vrátí asi je 4, ale já to nevzdám. Vždyť je to tak hezké dostat poštu.
Také jsem se zapojila do Postcrossingu. To je celosvětové posílání pohlednic. Vygenerujete si adresy a na ty pošlete pohlednici. A nazpět dostáváte z celého světa. Funguje to a moc mě to baví. Už jsem jich poslala do celého světa 174 a nazpět dostala 176.
Já jsem téměř 20 let - přesně dobu, kdy jsem byla doma s autistickým synem, který odmítal představu zaměstnané matky - psala každý měsíc dopisy a přání všem našim kamarádům. Teď jako pracující jsem to zredukovala na Vánoce a Jaro, ale stále každý měsíc píšu své bývalé, asi před 2 lety ovdovělé, kolegyni. Každé psaníčko začínám slovy "Naše milá teto čarodějnice . . ."
Krásné! :-) Já bych řekla, že jsem poslední ruční dopis psala ještě na vysoké, někdy kolem roku 2000 - měla jsem staromilskou kamarádku provdanou v Německu. Odepisovala mi úhledným rukopisem psaným inkoustvým perem...Kouželný článek! :-)