Malá domácí magie

22. března 2017 v 21:30 | Prdlá Prvomatka |  Jen tak se trochu vypsat....
Většinou je u nás veselo. Dost často se tu křičí, někdy tak, že by se to před desátou nesmělo vysílat. Ale nikdo si tady z toho nic nedělá. Z času na čas se tady brečí, někdy proto, že v oblíbeném psovi došly baterky nebo pro obecnou těžkost bytí. A pak jsou chvíle, kdy se tady čaruje.

Dostali jsme darem Hopsinkovou šťávu. Made in USA. V první chvíli jsem netušila, jak velký DAR držím v ruce, ale když jsem DMG prohnala strýčkem huhlou, protočily se mi panenky. Takovejch peněz! Čímž Ti, drahá K., ještě jednou vlelice děkuji a zvaž, prosím, jestli opravdu nechceš svůj dárek vyfakturovat.

Každopádně jsem si přečetla návod a zjistila, že nejpozději do týdne pravidelného užívání stoupne mým chlapečkům IQ minimálně o sto bodů a začnou si sami zavazovat tkaničky. Po pravdě jsem takových Hopsinkových šťáviček vyzkoušela už několik a ani tentokrát jsem v zázraky nedoufala. Přesto jsem se rozhodla nepodlehnout malomyslnosti a pod heslem co tě nezabije, to tě posílí, jsem začala klukům sirup lít do jídla.

Po prvních třech dávkách Šimon zopakoval slovo. Ne úplně jasně, šlo spíš o nápodobu zvuku, jako když se papoušek snaží napodobit sekačku na trávu. Ale to nevadí, první vlaštovka se objevila.

Pak se kluci skamarádili. Pravda, zrovna upravení sourozeneckých vztahů bych od látky zlepšující mozkovou činnost nečekala, ale i to jsou body navíc. Šimon lezl přes Matěje tam a zpátky, ten si to nejenže nechal líbit, ale ještě bráchovi pomáhal. A z času na čas, převážně ve chvílích, kdy si myslel, že se nekoukám, ho pohladil.

A šlus. Pět dnů klidu a ticha. Žádná nová dovednost, žádné zapínání knoflíků a natahování ponožek. Uvědomila jsem si, že i to málo, které jsem zaregistrovala bylo spíše přání otcem myšlenky. Viděla jsem to, co jsem vidět chtěla. A možná i to, co nebylo pravda. To se stává. Když člověk žije příliš dlouho s lidmi, kteří ho potřebují 24/7, začne si přát, aby se stal zázrak.
A je-li ten člověk matka malých dětí, její víra v kouzla roste exponenciální řadou a vidí trávu růst nebo vozíčkáře chodit.

Po týdnu užívání jsem došla k závěru, že mé vidiny a slyšiny byly psychického rázu, že jsem prostě jen příliš unavená ze všeho toho doufání a pevného držení se planých nadějí a že je potřeba nechat věci jít. Hopsinkovou šťávu uložíme k ledu.

Toho rána si se mnou Matěj povídal. Svým jedinečným způsobem gest, úsměvů a výskání se mnou vedl rozhovor a měl nesmírnou radost, když viděl, že jsem pochopila, co se mi snaží říct.

Načež jsem načapala Šimůnka ve stoji u houpacího křesla. To, že stojí u nábytku u nás není žádná novinka, pár měsíců už se touto kratochvílí (jak-vycukat-matku-do-bezvědomí-strachem-že-odněkud-spadnu) baví. Ale tentokrát stál u houpajícího se křesla, tedy spíš podpíral on je, než ono jej.

A nakonec mi pan učitel slavnostně sdělil, že Matýsek ve škole UCHOPIL hračku a hrál si s ní. Úplně poprvé. Ve třetí třídě.

Hopsinková šťáva je zpátky ve hře a my napjatě sledujeme, co bude dál. Řeknu vám, je to lepší, než celá Jessica Fletcherová a doktor House dohromady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martina Martina | 23. března 2017 v 15:33 | Reagovat

To jsou velice pozitivní zprávy,snad bude takových přibývat.

2 Hana Hana | E-mail | Web | 24. března 2017 v 10:49 | Reagovat

Barťas začal po DMG mluvit. Pak ale změnili příchutě a ta nová hopsinka už mu nechutná.

3 katest katest | 24. března 2017 v 11:45 | Reagovat

Musíš vydržet, aspoň měsíc.
Ještě se nechá objednat z USA žvýkací s třešňovou příchutí, ale tam je to pálka fakt brutální.

4 Severka Severka | 29. března 2017 v 6:25 | Reagovat

DMG kupuji dceři u nás v kapslích, mám výhodu, že jakékoliv léky bez cukání schramstne. Pokrok je obrovský, vůbec jsem něco takového nečekala :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama